Zákaz kopírování všech příběhů!!!
Všechny reklamy dávejte do komentů ZDE!

Leden 2012

Knižní trailer k Měsíčnímu oku

29. ledna 2012 v 19:55 | Půlnoční Víla Lea |  videa
Našla jsem k tý knížce Měsíční oko trailer. A musím říct, že takhle jsem si jak ty hrdinyk knížky, tak ten amulet nepředstavovala.

Pokoj za zamčenými dveřmi

28. ledna 2012 v 20:09 | Půlnoční Víla Lea |  Příběhy
Vystoupila jsem z auta. Zrovna se dívám na děsivě obrovské sídlo mojí pratety. Vzala si mě na měsíc k sobě, protože rodiče mají nějakou služební cestu. Jsem jedináček, takže nevím, co tu celou dobu budu dělat. Z předního sedadla vystoupila moje prateta, teda jak jí říkám já, Sofie.

,,Tak co na to říkáš?'' zeptala se mě s laskavým úsměvem na tváři. Musím říct, že to mělo něco do sebe, i když já na tenhle styl zrovna moc nebyla. Prošly jsme branou přímo do nádherné zahrady. Bylo tu tolik druhů květin, že jsem ani některé nedokázala pojmenovat.

,,Ty asi hodně ráda zahradničíš?''

,,Ach ano! Je to jeden z mích velkých koníčků.'' odpověděla mi Sofie s radostí, že se o to zajímám. Dál jsme už nemluvily. Když jsme došly do haly, Sofie mi jen řekla, kde je můj pokoj, a že zbytek domu si do večeře mohu prohlédnout. Doufám, že to stihnu. Rychle jsem vydupala schody do pokoje, a vybalila si. Byla jsem zvědavá, jaké různé pokoje tu jsou. Bylo tu několik místností, které připomínaly salónky z historických filmů, moderně zařízené koupelny, jedna knihovna a mnoho jiných pokojů, které byly podobné tomu mému. Když jsem ale chtěla otevřít jedny dveře, nešlo to. Byly zamčené. Řekla jsem si, že se na to zeptám Sofie při večeři.

Při večeři jsme jedly mlčky. Až teprve já jsem prolomila ticho.

,,Sofie? Co je za těmi zamčenými dveřmi v jednom z pokojů.''

,,Jaké myslíš? Vždyť v žádném pokoji nejsou navíc nějaké dveře.''

,,Ale jsou! Nahoře!'' Vadilo mi, že mě poučuje. Sofie se zamyslela. Za chvíli se jí v očích rozsvítilo.

,,Aha. Už vím jaké myslíš. To je jen starý sklad. Nic si s ním nedělej.'' Poslechla jsem. Ještě tu noc mě probudilo nějaké mňoukání. Dezorientovaně jsem se podívala vedle postele. Seděla tam sněhobílá kočka s jasně zelenýma očima, které jí ve tmě nepřirozeně svítily. Najednou se ale otočila, a někam se rozeběhla. Rychlostí blesku jsem vyskočila z postele, a rozeběhla se za ní. Vběhla do pokoje, kde byly ty zamčené dveře. Ovšem ty teď byly pootevřené. Kočka do nich elegantně vklouzla. Jakmile byla uvnitř, začaly se zavírat. Doběhla jsem k nim zrovna, když se zavřeli. Když jsem se je pokusila otevřít, opět byly zamčené. Nechápala jsem to. Nakonec jsem se vrátila do postele.

Když jsem to druhý den vyprávěla Sofii, nevěřila mi. Prý jediná kočka, co tu kdy žila, byla kočka jedné malé holčičky, kterou omylem udusila její vlastní sestra. Přitom pomyšlení jsem se zděsila, a už se dál nevyptávala. Další noc mě opět navštívila ta záhadná kočka. Ovšem jakmile zmizela za dveřmi, už jsem se k ní nedostala. Ale třetí noc to bylo jiné. Kočka na mě opět čekala, a zavedla mě do pokoje s dveřmi. Ale když do nich vešla, dveře se nezačaly zavírat. Měla jsem radost. Konečně tomu přijdu na kloub. Úplně jsem zapomněla na tu holčičku, o které mi říkala Sofie. Prostě jsem musela k těm dveřím. Svědomí na mě stále křičelo, ať se otočím a uteču, ale já ho neposlouchala. Když jsem došla ke dveřím, pomalu jsem je začala otevírat. Vtom mě ale chytily za předloktí dvě dětské ruce, které byly k mému překvapení velmi silné. Chtěla jsem křičet, ale z mích úst nevyšla ani hláska. Bránila jsem se tomu, ale nebylo to k ničemu dobré. Nakonec mě ta věc zatáhla po pokoje, kde nebylo vidět na krok. Ještě jsem slyšela sklapnout dveře, když jsem ucítila strašlivou bolest…

PS: Tuhle povídku jsem psala do soutěže na PP. Mělo to být na téma ,,Pootevřené dveře'', tak snad se líbí. :)

Sněhurka a lovec-trailer

28. ledna 2012 v 19:56 | Půlnoční Víla Lea |  videa
Už se nemůžu dočkat, až tenhle film bude v kinech. Vypadá hrozně dobře. Dávám vám sem trailer s titulkami.

Další hezký obrázky

25. ledna 2012 v 16:04 | Půlnoční Víla Lea |  Články

Victor´s Piano Solo

23. ledna 2012 v 19:35 | Půlnoční Víla Lea |  videa
Našla jsem další úžasný video. Určitě znáte film Mrtvá nevěsta od Tima Burtona. Tak tady je kompletní video, jak tam Victor hraje na klavír.

Překrásná hudba a věštecké karty

23. ledna 2012 v 19:21 | Půlnoční Víla Lea |  videa
Tak vám sem dávám kouzelné video s nádhernou hudbou a obrázky věšteckých karet.

Tuli

17. ledna 2012 v 20:06 | Půlnoční Víla Lea |  Příšerky Engendros
Tak vám sem dávám další příšerku Engendros. Minule jsem vám sem dala příšerku která se hodí ke mně, a dneska tady je ta, která se hodí k mímu bráchovi. Jmenuje se Tuli.

Tuli
"parťák"

Tuli je přátelský, velkorysý a nadšený Engendros, který nikdy nejedná ve svém vlastním zájmu, raději se dělí o své pozitivní vibrace s ostatními. Je tu jen jeden malý problém, nikdo nevěří, že má Tuli dobré úmysly, protože je nápadně podobný ďáblíkovi.

Vždy se chce všeho účastnit. Nic ho nezastaví, stále navrhuje a organizuje nějaký nový důležitý projekt, například: měřidla pro méně šupinaté ryby, nové krunýře pro staré želvy a další projekty, díky nimž ž by se Tuli stal opravdovým favoritem Nobelovy ceny míru.

Typická barva: červená
Symbolické zvíře: kočka, osel a štěně
Symbolická země: Itálie

Psychologický profil:
"Jsem poháněn touhou dělat dobro abych byl milován. Někdy obětuji své potřeby, aby byli šťastní ostatní."

Pozitiva:
"Jsem přátelský a laskavý ochránce."

Negativa:
"Jsem dominantní, manipulativní a pyšný."

Největší obava:
"Že se o mě lidé přestanou zajímat."

Záliby:
"Organizace charitativních akcí."

Co nikdy neudělám:
"Přestanu se usmívat."

Na co jsem pyšný:
"Radit, i když se nikdo neptá."

Oblíbené motto:
"Můžeš se na mě spolehnout."

Životní styl:
"Přátelský."

Užitečný dárek:
"Cokoli!!"

Nesplněný sen:
"Mít milion přátel."

Psychologická vada:
"Hrdost!"

Tak doufám, že se vám Tuli líbil. :)

Měsíční oko

15. ledna 2012 v 21:18 | Půlnoční Víla Lea |  Články
Takže dneska jsem si konečně koupila knihu Měsíční oko. Před týdnem jsem si kupovala za peníze k Vánocum knihu Válka čarodějek Ledová pustina. Chtěla jsem si koupit i to Měsíční oko, ale pak jsem si všimla, že příští týden o víkendu budou mít slevy. Takže jsem si musela počkat týden. Ale nakonec jsem se dočkala. Modlila jsem se, aby to nemělo pokračování jako každá knížka kterou si koupim. Samozřejmě nebylo moje přání vyslyšeno a máme tu rovnou dvě pokračování. No neva. Jelikož jsem se dostala teprve ke druhé kapitole, nemůžu vám říct nic bližšího. Možná jem to, co je zezadu na obálce. Odehrává se to ve viktoriánské Anglii. Tedy na začátku jste v Indii. Dobrý skok ne? Zkrátka je to o dívce jménem Gemma, která nastupuje na dívčí internátní školu v Londýně. Objeví v sobě sílu cestování v čase. Aspoň jsem to tak pochopila. Všechno se to tam točí kolem té školy, který prý skrývá nějaké temné tajemství. A protože už nevím co psát, dávám vám tu obálku knihy a první a druhý díl Války čarodějek.Válka čarodějek druhý díl
Válka čarodějek první díl

Flopo

13. ledna 2012 v 17:20 | Půlnoční Víla Lea |  Příšerky Engendros
Tak jsem si řekla, že začnu s tou mojí příšerkou. Podle názvu víte, že se jmenuje Flopo, a tady máme něco o ní.

Flopo

,,Umělec''

Flopo je jako každý umělec citlivý a vzpurný, spojenec poezie a intuice, neoddělitelný bratr duchovna. Flopo věří více svému srdci než rozumu. Doufá, že když překročí hranice nudného všedního života a bude dělat alespoň jednu bláznivou věc denně, tak si udrží zdravou mysl.

Flopo chce pomáhat a sloužit lidstvu, jednou týdně čte tarotové karty, s cílem přeměnit roky psychiatrických výzkumů do pár minut blažené fantazie.

Typická barva: fialová
Symbolické zvíře: holubice, jezevčík a kůň
Symbolická země: Francie

Psychologický profil:
"Jsem kreativní a mám velkou představivost. Někdy se mi zdá, že mi nikdo nerozumí a každý je lepší než já. Abych se vyhnul všednosti, dávám přednost originalitě."

Pozitiva:
"Jsem citlivý romantik a jsem si vědom toho, co dělám."

Negativa:
"Někdy jsem depresivní, nostalgický a nejistý."

Největší obava:
"Být či nebýt. Na to se ptám."

Záliby:
"Čtení tarotu."

Co nikdy neudělám:
"Poklonit se logice."

Na co jsem pyšný:
"Být kreativní."

Oblíbené motto:
"Snil jsem tak moc, že tu už ani nejsem."

Životní styl:
"Poetický."

Užitečný dárek:
"Lístek na Měsíc."

Nesplněný sen:
"Být nohama na Zemi."

Psychologická vada:
"Žárlivost."

Zajímavý že to na mě všechno sedí. :D

Příšerky Engendros-úvod

12. ledna 2012 v 16:35 | Půlnoční Víla Lea |  Příšerky Engendros
Příšerky Engendros jsou ztělesněním devíti osobností člověka. Dá se to zjistit podle ennegramu, který se značí a kruhem a geometrickými tvary s devíti vrcholy. Postupně vám sem budu přidávat profily příšerek. A nakonec tady máte přehled těch osobností a příšerek.
PoziceStručná charakteristikaJméno příšerky
1perfekcionista, reformátor, kritikUPY - "klaďas"
2pomocník, dárce, ošetřovatelTULI - "parťák"
3sportovec, vítěz, soutěživec, herecLUKA - "vítěz"
4romantik, individualista, umělecFLOPO - "umělec"
5pozorovatel, objevitel, přemýšlivecODO - "objevitel"
6loajální, věrný, bázlivýTOLO - "správňák"
7požitkář, dobrodruh, nadšenecDUPO - "nadšenec"
8vůdce, ochránceKUCO - "vůdce"
9ochránce, vyjednávač, vnímavý introvertMITRI - "pohodář"
EnneagramJestli chcete vědět víc o příšerkách engendros, podívejte se na stránky www.engendros.cz

Hřbitov

4. ledna 2012 v 17:58 | Půlnoční Víla Lea |  Příběhy
Procházím touto cestou už měsíc. Znám jí nazpaměť. I kdybych byla slepá, tak bych jí našla. Jemný větřík si pohrával s mími vlasy, jako s podzimním listím. Prošla jsem branou, a pak úzkou cestičkou mezi náhrobky. Stále přibývají nové. Konečně jsem dorazila k správnému náhrobku. V kameni byla vyryta jména mích rodičů. Objela jsem je prstem, a z oka mi vytekla slza. Honem jsem jí setřela. Myslela jsem, že tohle už mám za sebou. Vždyť se to vše odehrálo před rokem. Pak jsem si ale uvědomila, že jsem na hřbitově dočista sama, a tak jsem nechala dlouho potlačovaným emocím volný průběh. Vyndala jsem z vázy staré a uschlé květiny, a místo nich tak dala nové a čerstvé. Pak jsem ještě vytáhla z kapsy sirky, a zapálila všech pět svíček, co tu byly. Pak jsem si ale všimla poslední, šesté svíčky. Chtěla jsem jí také zapálit, ale už jsem neměla sirky. Bylo mi to líto, ale zítra sem přijdu, a zapálím ji. Jižní větřík si jemně pohrával s plamínky svíček, aniž by je ovšem sfoukl. Pohladila jsem náhrobek.
,,Proč jste mě tu nechaly samotnou?'' Vtom se zvedl vítr. Svíčky však stále hořely. Několik nádherně zbarvených listů se zvedlo do vzduchu a začalo kroužit v malém víru. Po chvilce znovu spadly na zem. Najednou mi připadalo, že jsem zaslechla něčí hlas. Začala jsem se zmateně rozhlížet na všechny strany.
,,Tady.'' řekl neznámý hlas. Prudce jsem se otočila. Ovšem nohy mi uklouzly na blátě, které tu bylo ještě ze včerejšího ukrutného deště. A pak jsem padala. Dopadla jsem hlavou na něco studeného a hrozně tvrdého. Náhrobek, napadlo mě. Dřív než jsem ztratila vědomí, sem ještě stačila promluvit.
,,Jdu za vámi.'' A pak mě navždy pohltila temnota.

Ještě ten den našla na hřbitově jedna stařenka, která šla dát květiny na hrob svého manžela, dívku v černém jak má naraženou hlavu na náhrobku svých rodičů. Znala jí. Poslední rok byla jak bez života. Ale přesto, teď když jí viděla, tak zase viděla tu starou usměvavou dívku. Byla šťastná.
Doufám že tento blog ještě někdy navštívíš.